Bata a kontinentálni Guinea

Ahoj Luboši, v Malabu, hlavním městě Rovníkové Guinei (RG) když jsme se rozloučili, ty jsi tam ješte zůstal a já se odpoutal od skupiny, která se vracela domů a sám jsem pokračoval na 3 dny do kontinentální části RG. Přistál jsem v městě Bata, které je největším městem RG a ubytoval se v hotelu- díky, byl fajn. Druhý den jsem si město prohlédl - není ošklivé, ani nijak hezké, je to taková normální "černošárna". Má ale na břehu moře zajímavou vyhlídkovou věž s restaurací, která se otáčí, takže postupně lze pozorovat město, pobřeží a moře. Provozovatelem restaurace je Maročan, který mi dal ze sympatie na pivo slevu. I v kontinentální části RG panuje tvrdý policejní režim, takže na každém kroku policejní kontroly - na rozdíl od ostrova Bioko zde policisté kontrolují nejen zda není vízum propadlé, ale i zda jsem nepřekročil povolený počet dnů pobytu (7). A protože jejich IQ je podobné, jak tomu bylo u československých příslušníků VB za socialismu, tak ti pitomci neumějí počítat. Takže mě jeden policista vytáhl z taxíku, protože si spočítal, že mám překročenou dobu pobytu. Taxikáře nechal odjet bez zaplacení a můj pas odnesl velilteli. Ten naštěstí počítat uměl, takže vše dopadlo dobře. Fotil jsem na trhu, naštěstí jenom maso, ale jedna ženská začala řvát, ať přijde policie. Ukázal jsem jí fotku masa (předchozí fotky lidí jsem ji neukazoval) a pohladil ji a ona se usmála. Následující den jsem si udělal výlet do vnitrozemí. Měl jsem zvláštní náhodu, že taxikář, který mě odchytil na letišti, byl současně provozní šéf hotelu mého luxusního hotelu (i mzda manažerů je nic moc, takže si přivydělávají). Zařídil mi tedy auto s řidičem, což byl jeho podřízený a za obrovské peníze cca 250 EUR jsme vyrazili přes vesničky do města Niefang a národního parku Monte Alen. Je tam krásná příroda s horami pod 1.000 metrů a údajně tam žijí i gorily. K nim se ale není možné dostat. Když se zeptáte kolik jich je, tak odpověď je: hodně. Musel jsem mít průvodce s mačetou, který se mnou ušel asi 500 metrů, pak už dál nebylo možné se dostat, a za to jsem zaplatil 15.000 CFA. I v kontinentální RG jsou postaveny superdálnice, po kterých skoro nic nejezdí, protože poplatek při vybírání mýta je dražší než po normální (také perfektní) silnici. Dálnice tak vypadají jako v severní Koreji. Nakonec jsem navštívil město Mbini na pořeží, kde je postaven super silniční most přes ústí řeky, který jsem fotil a opět přiskočila nějaká dáma, že chce vidět permit, ale byla tím uspokojena. Protože lilo jako z konve, zavedl jsem svého řidiče a jeho kamaráda do nálevny a dal jsem si kořalku. Byl tam naprosto opilý policista v civilu, který chtěl vidět permit, a když jsem mu ho podal, tak tvrdil, že je propadlý. Dal jsem mu 2.000 CFA, nejdříve řval, že ho uplácím. Pak to samozřejmě vzal a papíry mi vrátil. RG určitě není země pro cestování, trvalá policejní kontrola není přívětivá. Naše expedice byla super, dík !