Památník Terezín – tichá připomínka hrůz

Terezín koncem 18. stol. vybudovali jako rakouskou vojenskou pevnost a město, pojmenované po císařově Marii Terezii. Město, pod nímž si každý určitě představí 2. světovou válku a hrůzy holocaustu. V této pevnosti se koncentrovalo české, ale i evropské židovské obyvatelstvo, aby ho později odtud odváželi do nacistických vyhlazovacích táborů. Přesto zde existovala místní židovská samospráva, bohatý kulturní život a mnoha osobnostem české kultury se život v moderním ghettu podařilo přežít. Jinde byli umístěni i vězni gestapa. Malá pevnost je dodnes součástí pevnostního systému města. Už brzy byla využívána jako vězení pro vojáky a politické vězně, účastníky národního odboje v rámci Rakousko-Uherska. Za 1. světové války zde dokonce věznili pachatele atentátu na Františka Ferdinanda d’Este v Sarajevu. V roce 1940 si v Malé pevnosti nacisté zřídili věznici pražského gestapa. Během války tudy prošlo na 32 000 zatčených a mučených lidí. Šlo především o Čechy, ale i občany SSSR, Poláky, demokratické Němce, Jugoslávce, Francouze a Italy. V letech 1945–48 sloužila jako internační tábor pro válečné zajatce druhé strany a sudetské Němce, určené k odsunu. Město Terezín, oddělené řekou Ohří do Malé pevnosti sloužilo hlavně jako koncentrační tábor pro Židy. Již od roku 1941 sem sváželi židovské spoluobčany z celých Čech a Moravy. Nejprve je věznili v kasárnách, nacisté však postupně celé město přeměnili v jedno velké ghetto a do roku 1942 se museli vystěhovat i všichni původní obyvatelé. Potom sem byli dopravováni Židé z protektorátu, i z celé Evropy. Za čtyři roky fungování místa prošlo terezínským ghettem 140 tisíc lidí. Většina z nich byla postupně deportována do koncentračních táborů hlavně v Polsku, nejvíce do Osvětimi. Životní podmínky byly velmi špatné, z různých příčin v Terezíně zemřelo asi 35 tisíc osob. V roce 1993 bylo založeno Vzdělávací oddělení Památníku Terezín. Cílem vzdělávacího oddělení je organizovat jednodenní a vícedenní semináře pro žáky, studenty a pedagogy se zaměřením na historii holocaustu, problematiku antisemitismu, rasismu a intolerance ve společnosti v minulosti, ale i v současnosti. Zaměřují se na jednotlivé aspekty fungování života v terezínském ghettu a v bývalé policejní věznici gestapa v Malé pevnosti. Památník Terezín je tichou připomínkou hrůz páchaných na člověku, které by neměly být zapomenuty.