Empire State Building jako přístav pro vzducholodě

V roce 1929 probíhal v New Yorku závod o to, kdo postaví nejvyšší budovu světa. Investor Al Smith a vývojář John J. Raskob proto vymysleli strategický tah. Navrhli přidat na vrchol 61metrovou věž ve stylu art deco. Aby stavbu obhájili jako něco víc, než jen pokus o překonání výškového rekordu, uvedli, že bude zároveň sloužit jako kotevní stožár a přístav pro zámořské vzducholodě jako byl například Graf Zeppelin.

Původně mělo být 102 patro navrženo jako přistávací platforma s můstkem a 86 patro mělo sloužit pro odbavení cestujících.
Realita a překážky však změnily plány a myšlenka přistávání v centru zněla futuristicky a ukázala se jako nereální a extrémně nebezpečná. Díky vzduchu stoupajícímu z rozpálených ulic v kombinaci se silnými větry se vytvářely turbulence, které by lehkou vzducholoď vymkly kontrole. Ukotvení bylo pouze za příď tím pádem zbytek jejího těla vlál ve větru nad manhattanskými ulicemi, což hrozilo katastrofám ve střetu s okolními budovami.

K reálnému komerčnímu přistání vzducholodi s cestujícími nikdy nedošlo. Byly pouze dva propagační pokusy v roce 1931. Malá soukromá vzducholoď se přiblížila a upevnila lana na 3 minuty. O několik dní později byl druhý pokus, malá armádní vzducholoď Navy J-4 usilovala o doručení zásilky novin na vrchol. Silný vítr ale manévr zničil a loď málem havarovala.

S nástupem těžších letadel a neúspěších byl projekt přístavu pro vzducholodě definitivně opuštěn. Dnešní vyhlídková plošina ve 102. patře a původní prostory pro cestující byly postupně přeměněny v oblíbená místa s krásnými výhledy.